Civilizace se někam řítí. Máme alespoň mlhavé tušení kam?
a) Postupný rozpad systému a s tím jakéhosi přirozeného řádu. Systém, který je v takovýchto civilizacích obvykle příliš zastaralý a naprosto nedostatečný pro aktuální požadavky obyvatel. Nutno podotknout, že požadavky obyvatel v čase výrazně rostou a společnost se stává čím dál rozmazlenější (a tudíž méně samozřejmě akceschopná a odolná vůči vnějším hrozbám – ekonom by to asi nazval konkurenceschopností). S tím ale samozřejmě souvisí také chování elit, které naprosto nejsou schopné zastaralý systém zefektivnit a neuvědomují si, že současný systém pro pokrytí společenských požadavků jednoduše nestačí. Drtivou většinou nejsou schopny problém ani identifikovat, natož nalézt jeho příčiny a navrhnout efektivní řešení. Nakonec se omezují na pouhé parametrické a technické změny systému, které ale budoucí pád nijak zvlášť neoddalují a jeho následky možná dramaticky zhoršují.
b) Zastaralý systém a upadající řád (ve smyslu předvídatelnosti chování lidí okolo nás) se zcela samozřejmě musí projevit v nahlodávání základních pilířů společnosti a to jak zevnitř, tak i zvenku. Co jiného je dluhová krize eurozóny (ale i USA), než projev úpadku. Lidé se vlastně spontánně chovají nezodpovědně a nejsou schopni se přizpůsobit okolní realitě. Je vlastně celkem podružné, jestli tento dluh vytvářejí vlády (případ Řecka) nebo občané samotní (podívejme se do Španělska). Ve chvíli kdy se lidé ze svého snu probudí, aby se podívali pravdě do očí – jak vidíme v posledních letech ve výše jmenovaných zemích – už často může být pozdě. Ohrožení z vnějšku funguje úplně stejným způsobem – naše rozmazlování například musí někdo zaplatit. Jak do toho zapadá fakt, že více než čtvrtinu státního dluhu USA vlastní čínské banky?
c) Čím je systém složitější, tím je náchylnější k nějakému výkyvu. Na tom určitě není nic překvapivého – čím větší je systém, tím více se v něm projevuje protichůdných zájmů a přirozených společenských tendencí a proto se i vytváří více konfliktů. Samo o sobě to nemusí být na škodu. Jakémukoliv vývoji musí předcházet konflikt. S postupující globalizací se nám ale podařilo komplexnost systému vyhrotit do dříve naprosto nepředstavitelných rozměrů. A je otázka jak se s tím dokážeme vyrovnat. Biolog Petr Pokorný doslova řekl: „Naše představa, že jakoukoliv krizi překonáme rozvojem technologií a investic je doslova podřezáváním si větve pod sebou, protože celý systém se tím stává citlivější a náchylnější k růstu i k pádu“. Jestli to správně chápu, tak rozvoj technologií funguje podobně jako finanční páka – může hodně vydělat, ale také hodně prodělat. A když finanční páka hodně prodělá, tak je ohrožen celý systém, jak jsme viděli s pádem Lehman Brothers. Což ale přímo nabourává celou teorii hospodářského cyklu a její důraz na trvalý rozvoj technologií jako prakticky výlučné cestě k prosperitě.
d) Krize participace – nespokojenost narůstá s klesající možností řadových obyvatel zasáhnout do rozhodování o vlastních osudech. Díky tomu se přirozeně vytvářejí decentralistické tendence a snaha o přesun rozhodování blíže k řadovým obyvatelům. Tedy další rozkladný prvek systému. Zároveň si ale myslím, že ve finále to může celý systém i posílit pokud se systém po nějaké době ustálí v dostatečné vzdálenosti od řadového obyvatele a systém bude ctít princip subsidiarity – o podstatných věcech rozhodovat na nejnižší možné efektivní úrovni. Nemyslím si ale, že tento prvek by byl vyloženě destruktivní. Funguje spíše spontánně a podle teorie spontánního řádu F. A. Hayeka se sám přesune tak, jak je v dané chvíli potřeba. Výrazně k této „přirozené decentralizaci“ může přispět rozvoj technologií, zejména internetových. Je ale nutné jít těmto tendencím vstříc a nebránit se jim.
Tím pro dnešek skončím. Rád bych ještě jednou upozornil, že to co jsem zde napsal, určitě není černý scénář budoucího vývoje. Berte to jako střípky, které odkrývají potenciální hrozby, které se mohou, ale určitě nemusí naplnit. Berte to spíš jako smršť nápadů a snahu donutit lidi k zamyšlení nad provokativními myšlenkami. Howgh, domluvil jsem.
Vít Macháček
Hledání nového paradigmatu
Tento článek byl napsán jako příspěvek do Debaty Jana Macháčka: http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka-ma-makroekonomika-budoucnost-f7y-/debata-jana-machacka.aspx?c=A150415_103755_machackova-debata_lube
Vít Macháček
Bankovní krize na severozápadě Evropy
Irsko a Island – malé ostrovní státy, které spolu mají společného více než jen polohu na samém severozápadním okraji Evropy. V předkrizovém období byly obě země považovány za příklad hodný následování – Irsko bylo označováno za „Keltského tygra“ a Islanďané užasle pozorovali nevídaný ekonomickýzázrak. V letech 2003 – 2007 obě země rostly průměrně 5% tempem – profitovaly z nízkých daní i z celosvětově nízké ceny peněz. Všeobecný optimismus se projevil také na finančních trzích – banky systematicky podceňovaly rizika a financovaly projekty, jejichž návratnost byla přinejmenším pochybná.
Vít Macháček
Jaké jsou vyhlídky českého hospodářství na příští rok?
Vkládám příspěvek do aktuální Macháčkovy výměny ode mne a Honzy Jedličky z EU Office České spořitelny.
Vít Macháček
Kdy už bude nuda?
ČNB sáhla v rámci měnové politiky po bezprecedentním kroku . V dosud nevídané míře začala intervenovat na měnovém trhu s cílem oslabení koruny - během několika týdnů nakoupila přes 200 miliard EUR, aby udržela svůj inflační cíl 2 % a zvýšením cen pomohla ekonomice. Nejviditelnějším důsledkem tohoto kroku je zvýšení cen importovaného zboží a v důsledku inflace i zdražení celého spotřebního koše. Sám guvernér ČNB Miroslav Singer veřejnosti vzkázal, že „levněji už nebude“.
Vít Macháček
Odhady českého HDP a stádový efekt
„Možná vás zklamu, krize nám nehrozí“. To jsou slova tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, které řekl v říjnu 2008. Zatímco na obou březích Atlantiku se politici i byznysmeni modlili, aby se neopakovala Velká hospodářská krize, čeští představitelé se dušovali, že bohatnout určitě nepřestaneme, jen porosteme o trochu pomaleji. V následujícím roce 2009 se česká ekonomika propadla o 4.5 procentního bodu a od té doby má k „pomalejšímu bohatnutí“ poměrně daleko.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Střet vlaku s člověkem zastavil provoz na trati mezi Olomoucí a Prostějovem
Na trati mezi Olomoucí a Prostějovem srazil po sobotním poledni vlak člověka. Provoz na trati mezi...
Střelec na Fica jde do vazby. Premiérův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Alpský hotýlek centrem špionáže? Číňané měli výhled na základnu pro F-35
Švýcarský hotel Rössli ve vesnici Unterbach se v posledních letech stal tématem hovorů členů...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 851x