Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Bankovní krize na severozápadě Evropy

Irsko a Island – malé ostrovní státy, které spolu mají společného více než jen polohu na samém severozápadním okraji Evropy. V předkrizovém období byly obě země považovány za příklad hodný následování – Irsko bylo označováno za „Keltského tygra“ a Islanďané užasle pozorovali nevídaný ekonomickýzázrak. V letech 2003 – 2007 obě země rostly průměrně 5% tempem – profitovaly z nízkých daní i z celosvětově nízké ceny peněz. Všeobecný optimismus se projevil také na finančních trzích –  banky systematicky podceňovaly rizika a financovaly projekty, jejichž návratnost byla přinejmenším pochybná.

Rozdíly ale byly patrné už tehdy. Irové vsadili spíše na domácí trh – propukl zde masivní boom investic, postavený především na expanzi realitního sektoru. V Irsku rostlo obrovské množství nových staveb a ceny nemovitostí šplhaly do nevídaných výšin. Velkou část z těchto projektů financovaly právě irské banky, jejichž zdraví do značné míry záviselo na vývoji trhu.

Na druhou stranu, Islanďané profitovali především díky vysokým úrokovým sazbám, které lákaly zahraniční kapitál do islandských bank. Například celková aktiva největší islandské banky Kaupthing mezi lety 2003 a 2007 nabobtnala více než 10x (měřeno v USD). Díky přílivu kapitálu ze zahraničí rostla kupní síla islandské koruny a Island se začal prosazovat svými investicemi v celém globálním finančním světě, včetně amerického trhu finančních derivátů. Stát, jehož dosavadní hlavní konkurenční výhoda byla postavená na rybářském průmyslu a levné termální energii, se začal věnovat finančnictví.

Jak trefně poznamenal Micheal Lewis v knize Boomerang: „Zatímco Islanďané dobyli pomocí vypůjčených peněz zahraničí, Irové s cizími penězi dobyli Irsko“. V obou zemích významně narostl podíl zahraničního kapitálu na celkové prosperitě. V době před krizí ale jen málokoho zajímalo, co by se stalo, kdyby zahraniční investoři svůj kapitál zase stáhli. Když v roce 2008 naplno propukla finanční krize, černý scénář se bezezbytku naplnil – investoři z celého světa stahovali kapitál z rizikovějších destinací do tzv. bezpečných přístavů. Irské a islandské banky se ze dne na den ocitly prakticky bez prostředků, nohy jim podlomil i obrat na irském realitním trhu, resp. amerických a globálních finančních trzích obecně. Ačkoliv byly oba státy před bankovním kolapsem v podobné situaci, dramaticky se lišily ve způsobu jeho řešení.

Irská vláda se za závazky domácích bank zaručila a de facto tak jejich dluhy převzal státní rozpočet.  Naopak Islanďané nechali své banky padnout (zlí jazykové tvrdí, že jim nic jiného nezbývalo, protože dluh, který banky vytvořily, byl na ekonomiku 300 tisícového Islandu jednoduše příliš velký). Ani jeden ze způsobů řešení není dokonalý. Irský přístup podporuje morální hazard a extrémně zatěžuje státní rozpočet. Státní dluh Irska činil v roce 2007 24 % HDP. V roce 2013 byl už však státní dluh podle oficiální statistiky více než pětkrát vyšší. Naopak islandský přístup ohrožuje reputaci Islandu jako celku.

Podívejme se, jak jsou na tom obě ekonomiky o pět let později. Rychlý pohled na růst HDP nedává příliš mnoho informací – obě země se pomalu dostávají zpět k růstu a nejhorší turbulence snad mají za sebou. Zajímavější je ale pohled na „mezeru výstupu“ (output gap). OECD pravidelně publikuje statistiky o potenciálním (tedy dlouhodobě udržitelným při plném využití disponibilních zdrojů) vývoji HDP pro ekonomiku. 

Srovnáme-li tento potenciální produkt s realitou, můžeme zjistit mezeru výstupu, neboli jaké ztráty ekonomika utrpěla oproti svému potenciálu. Suchá čísla říkají, že kumulativní ztráty v poměru k HDP jsou v Irsku cca 2x vyšší. Irsko během 4 roky trvající krize oproti svému potenciálu nevyrobilo výrobky v hodnotě více než čtvrtiny ročního HDP. Na Islandu prudce depreciovala koruna a ekonomika se díky tomu mohla pružněji přizpůsobit. Díky tomu islandské ztráty činí „jen“ necelých 15 %. Island se dříve než Irsko odpíchl ode dna a na cestě za budoucí prosperitou je o kousek dále než Irsko.

Podívejme se ale také na druhou stranu – důvěryhodnost. Island se umožněním bankrotu velké části bankovního sektoru zdiskreditoval na mezinárodním poli. Ekonomové si stále a znovu připomínají, že důvěryhodnost je ta nejcennější hodnota, jakou může ekonomika získat a že znovu nastolení důvěry trvá dlouhou dobu. Islandská ekonomika tímto krokem mohla na dlouhou dobu podvázat růst. Jako měřítko „důvěry“ se dají použít swapové úrokové sazby – tedy za jakou cenu jsou banky ochotny převzít úroková rizika podniků. A tyto sazby jsou na Islandu 5x vyšší, než v eurozóně. Island prožívá hlubokou krizi důvěry.

Není tedy jednoznačné, kterou cestou se země měly vydat. Přejme jim ale tu cestu co možná nejúspěšnější.

 

psáno pro měsíčník EU Office České spořitelny

Autor: Vít Macháček | středa 5.2.2014 19:46 | karma článku: 8,19 | přečteno: 509x
  • Další články autora

Vít Macháček

Hledání nového paradigmatu

Tento článek byl napsán jako příspěvek do Debaty Jana Macháčka: http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka-ma-makroekonomika-budoucnost-f7y-/debata-jana-machacka.aspx?c=A150415_103755_machackova-debata_lube

19.4.2015 v 10:23 | Karma: 14,92 | Přečteno: 290x | Diskuse| Ekonomika

Vít Macháček

Jaké jsou vyhlídky českého hospodářství na příští rok?

Vkládám příspěvek do aktuální Macháčkovy výměny ode mne a Honzy Jedličky z EU Office České spořitelny.

21.12.2013 v 16:22 | Karma: 9,28 | Přečteno: 534x | Diskuse| Ekonomika

Vít Macháček

Kdy už bude nuda?

ČNB sáhla v rámci měnové politiky po bezprecedentním kroku . V dosud nevídané míře začala intervenovat na měnovém trhu s cílem oslabení koruny - během několika týdnů nakoupila přes 200 miliard EUR, aby udržela svůj inflační cíl 2 % a zvýšením cen pomohla ekonomice. Nejviditelnějším důsledkem tohoto kroku je zvýšení cen importovaného zboží a v důsledku inflace i zdražení celého spotřebního koše. Sám guvernér ČNB Miroslav Singer veřejnosti vzkázal, že „levněji už nebude“.

25.11.2013 v 21:35 | Karma: 12,38 | Přečteno: 583x | Diskuse| Ekonomika

Vít Macháček

Odhady českého HDP a stádový efekt

„Možná vás zklamu, krize nám nehrozí“. To jsou slova tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, které řekl v říjnu 2008. Zatímco na obou březích Atlantiku se politici i byznysmeni modlili, aby se neopakovala Velká hospodářská krize, čeští představitelé se dušovali, že bohatnout určitě nepřestaneme, jen porosteme o trochu pomaleji. V následujícím roce 2009 se česká ekonomika propadla o 4.5 procentního bodu a od té doby má k „pomalejšímu bohatnutí“ poměrně daleko.

8.9.2013 v 13:02 | Karma: 10,48 | Přečteno: 593x | Diskuse| Ekonomika

Vít Macháček

Chudý sever proti bohatému jihu?

Na začátku dubna prolétl mediálním světem šokující titulek: Němci, kteří největší měrou platí průšvihy po celé eurozóně, jsou z celé eurozóny nejchudší. A ukázala to studie srovnávající bohatství domácností na vzorku 62 tisíc respondentů, a to z velmi důvěryhodného zdroje – Evropské centrální banky. Byly titulky oprávněné? Nebo jde spíše o novinářskou bublinu, která nemá s realitou příliš mnoho společného?

9.5.2013 v 11:52 | Karma: 12,16 | Přečteno: 679x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy

18. května 2024  17:48

Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...

Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera

18. května 2024  17:07

Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru

18. května 2024  16:46

Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 851x
Jsem student ekonomie, jehož nebaví sedět a nadávat sám.

Seznam rubrik